Tereza Orolin

Jmenuji se Tereza Orolin a narodila jsem se v roce 1991 v Praze. Zde jsem na Karlově univerzitě vystudovala bohemistiku v rámci bakalářského programu a v navazujícím magisterském studiu jsem se vydala cestou učitelství pro střední školy v oboru český a anglický jazyk. Dnes učím jak na základní škole, tak soukromě, a zároveň překládám a dělám korektury rozmanitých textů pro české i zahraniční firmy.

Mou největší vášní je ovšem psaní příběhů. Tvořila jsem dávno předtím, než jsem vůbec tušila, co je to participium či gerundium, a velmi rychle jsem zjistila, že svět fantazie je nádherný – a většinu času celkem neškodný – druh závislosti.

Momentálně jsem podepsala smlouvu na dark romantasy román Stíny věčnosti, které vyjdou pod křídly Našeho nakladatelství, a kniha spatří světlo světa nadcházející rok. Jelikož se jedná o zamýšlenou trilogii, pracuji na první verzi druhého dílu, který ponese název Stíny temnoty. Zároveň jsem dokončila psychologický román Vím, cos udělal, a rukopis je připravený k nakladatelskému posouzení. Vedle toho zahajuji práci na první verzi nového příběhu s názvem Sběratelka lží. Jsem žena, multitasking mám v popisu práce ;)

Jazyk mě baví ve všech podobách – od rozplétání mluvnických zákrutů až po hledání toho jediného správného slova, které dokáže změnit význam celé scény.

Poprvé jsem šla s kůží na trh na literárním serveru saspi.cz, kde jsem v letech 2006–2016 nejen publikovala své povídky, ale také působila jako redaktorka. V té době jsem napsala spoustu textů do šuplíku (většina tam zůstane, protože se ctí odešla do literárního důchodu), účastnila jsem se několika literárních soutěží a také jsem vydala sbírku básní.

Mám slabost pro četbu psychologických thrillerů, protože mě fascinují hlubiny lidské mysli a její temná zákoutí… což se někdy odráží i v tom, co píšu.

Když zrovna netvořím, trávím čas s rodinou a věnuji se svým dalším radostem. S manželem a našimi dětmi, které k tom vedeme s láskou i mírnou manipulací, vyrážíme na túry do hor a na výlety. S mužem cestujeme, hrajeme deskovky, řešíme únikové hry a čas od času mě vezme na střelnici (jakákoli podoba s postavami v mých knihách je samozřejmě čistě náhodná…). Pokud potřebuji úplně vypnout, najdete mě na zahradě nebo v zahradnictví, kde obsesivně nakupuji nové rostliny. Neustálé vylepšování našeho domu je pak už jen logický důsledek života člověka, který má slabost pro estetické radosti.

A protože ke štěstí potřebuji kromě rodiny také prostor pro vlastní realizaci, vždy si najdu nějaký projekt, na kterém se mohu vyřádit. Momentálně se třeba s manželem předháníme, kdo si dřív osvojí základy španělštiny.